aimusic.one

Kdysi před lety,
Poznal jsem holku z Košice.
Zabouchlej až “po pety”.
Zval ji na kaši z krupice.
Ta kráska, mě nechtěla!
Šampóna a bohéma.
Pak s kámošem Davidem,
zašel jsem do baru …
Pak prošla dozadu,
ta nádherná elfka.
Byl jsem už bez dechu,
Když prolétla, jak včelka.
“Jako divoká peřej,
protékáš mnou!
Myšlenky mi běžej,
už mohu projít tmou!”
Vyběhli jsme ven a …
na kapotu auta Tě povalil.
Netrvalo ani den …
a vášnivě Tě políbil.
Pak vše se náhle změnilo,
moje temné nebe,
se opět sluncem zalilo.
Nechci být bez Tebe.
“Jako divoká peřej,
protékáš mnou!
Myšlenky mi běžej,
už mohu projít tmou!”
Nadešel teplý červnový den.
Před oltářem se poklonil.
Moje jméno si prosím vem.
Jestli jsem Tě okouzlil.
Ty a já jsme my.
Láska naše,
může plnit sny.
Láska naše.
Pak v srdci samé přírody,
V hotelu jménem Klepáč.
Období snad plné úrody,
zaznělo z mých úst “prepáč”.
“Jako divoká peřej,
protékáš mnou!
Myšlenky mi běžej,
už mohu projít tmou!”
Probouzela ses v obraze krásnějším,
když přicházelo světlo.
Rostl jsem s pocitem vděčnějším,
než vše to krásné přišlo.
Já, Ty a naše láska.
Už to rozkvetlo.
Já, Ty a Matýsek.
Aby se to nepletlo.